TASEMNICE U PSA - PŘÍZNAKY A LÉČBA

Červi, zejména tasemnice, jsou u psů běžným onemocněním. Způsob nákazy je poměrně snadný, příznaky mohou být neviditelné po mnoho let a devastovat organismus zvířete. Od psů se tasemnicí mohou nakazit i lidé. Co bychom měli o tomto onemocnění vědět a jak mu předcházet?

Tasemnice psí - černý pasažér

Nejčastěji popisovanými případy jsou infekce tasemnicí u psa. Jejich původcem je Dipylidium caninum. Jsou spojeny s napadením našich domácích mazlíčků blechami, které bohužel není těžké objevit. K úplnému životnímu cyklu tohoto parazita jsou zapotřebí mezihostitelé - blechy nebo vši - a definitivní hostitelé - psi nebo kočky.

Jak dochází k infekci tasemnicí?

Segmenty tasemnice aktivně vylézají z konečníku a poté se dostávají podél kůže do anální a ocasní oblasti. Z rozpadajících se segmentů tasemnice se uvolňují vajíčka s onkosférou, kterými se živí larvy blech nebo vší. V tělních dutinách hmyzu dochází k přeměně v cysticerkoida. Konečný hostitel (pes) se nakazí nejčastěji při olizování srsti, kdy pozře blechy s invazivním cysticerkoidem. V tenkém střevě psa dosáhne tasemnice pohlavní dospělosti přibližně za 2 až 3 týdny a dosahuje velikosti až 50 cm! Dipylidium caninum se vyskytuje po celém světě a způsobuje onemocnění zvané dipylidióza. U lidí probíhá nákaza většinou bez příznaků a je velmi vzácná.

Tasemnice u psů - příznaky

Infekce tasemnicí u psa je často asymptomatická a průjem charakteristický pro parazitární onemocnění se vyskytuje jen zřídka. Nejčastějšími příznaky, které by měly majitele zvířat přimět k zamyšlení, jsou svědění a nadměrné olizování anální oblasti. Ty jsou způsobeny lezoucími členy tasemnice a doprovodným napadením blechami. Z tohoto důvodu může být pes neklidný a nervózní a může „sáňkovat“. Někdy je možné pouhým okem spatřit členy parazita, připomínající dýňová nebo okurková semínka, kolem řitního otvoru zvířete nebo na jeho podestýlce či v samotném trusu. U psů se také může vyskytnout zvracení a apatie. Při intenzivním napadení dochází ke ztrátě hmotnosti a v extrémních případech dokonce k ucpání střevního lumen.

Léčba psa s tasemnicí a prevence

Diagnóza infekce tasemnicí se stanoví na základě vyšetření trusu a potvrzení přítomnosti blech v prostředí zvířete. Důležité je také současné snížení populace vnějších parazitů, kteří jsou zodpovědní za šíření onemocnění.

Po odčervení je vhodné provést nové vyšetření trusu na přítomnost parazitů. Pokud kontrola potvrdí přetrvávající přítomnost červů, mělo by se odčervení opakovat.

Aby se předešlo parazitárním onemocněním, doporučuje se prevence. Ta spočívá v pravidelném odčervování psa alespoň jednou za 3 měsíce. Doporučuje se také chránit psa proti vnějším parazitům.